Leden 2014

občanský zákoník - dědění

31. ledna 2014 v 8:44 | Helena |  právo a my

Dědické právo upravuje nový občanský zákoník v § 1475 a následujících, největší novinkou je rozšíření možností zůstavitele vůči dědicům. Na vysvětlenou, zůstavitel je ten, kdo odkazuje. Doposud bylo u nás možné dědění ze zákona nebo ze závěti, nově je objevuje dědická smlouva. U dědění ze zákona nedošlo k velkým úpravám, skupiny dědiců zůstávají stejné, na prvním místě dědí děti a manžel, každý stejným dílem.

Závěť je listina, kterou celou sepíše zůstavitel vlastní rukou a vlastnoručně ji podepíše. Je-li závěť sepsána jiným způsobem (např. na počítači), musí ji zůstavitel vlastnoručně podepsat před dvěma svědky s tím, že se skutečně jedná o jeho poslední vůli. Pořídit závěť je možné i veřejnou listinou, nejčastěji notářským zápisem. Novinkou je, že poslední vůli může zaznamenat i starosta obce, na jejímž území se zůstavitel aktuálně nachází, pokud hrozí, že by zůstavitel zemřel dřív, než by závěť mohl pořídit formou notářského zápisu. Opět musí být přítomni dva svědci. Další možnosti, které zákoník upravuje, jsou v praxi využitelné minimálně, proto je tady nebudu rozebírat.

Dědická smlouva znamená, že zůstavitel odkazuje druhé smluvní straně a ta odkaz přijímá. Odkázat dohodou dvou stran je možné i třetí osobě. Takhle se třeba mohou rodiče vzdát předem svého dědictví, i toho nepominutelného, ve prospěch dítěte.

U dědické smlouvy a závěti platí jedna shodná podmínka, a sice, že nelze zkrátit podíl nepominutelného dědice, což jsou děti zůstavitele, příp. jejich potomci - nezletilec (mladší 18-ti let) má nárok alespoň na ¾ zákonného podílu, zletilý na ¼.

Nepominutelné dědice je možné z dědění úplně vyloučit jen vyděděním, pokud

- dědic zůstaviteli neposkytl potřebnou pomoc nouzi

- dědic o zůstavitele neprojevuje opravdový zájem, jaký by projevovat měl

- dědic byl odsouzen za trestný čin spáchaný za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze (a to je co?!)

- dědic vede trvale nezřízený život

- dědic je tak zadlužený nebo vede tak marnotratný život, že je obava, že se pro jeho potomky nezachová povinný díl (v tomto případě lze odkázat příslušný podíl jen potomkům nepominutelného dědice, např. mohu vydědit dceru, ale jen ve prospěch jejích dětí).



Některé zajímavosti.

- zůstavitel může určit náhradníka pro případ, že první dědic dědit nechce nebo nemůže, lze určit i náhradnickou řadu

- zůstavitel může určit, kdo zdědí odkázané jmění po jeho dědici, může dědici zakázat o odkázaném jmění pořídit poslední vůli

- o odkazovaném jmění může zůstavitel rozhodnout po dobu nejdéle 100 let od své smrti

- zůstavit lze i nenarozenému dítěti, které dokonce nemusí být ani počato

- zůstavitel může určit, kdo bude jmění spravovat, než toho bude schopen dědic (např. nezletilé dítě)

- formou veřejné listiny může odkazovat osoba starší 15-let bez souhlasu zákonného zástupce

- jediná podmínka, uvedená v závěti, která je ze zákona neplatná, je podmínka uzavřít nebo neuzavřít manželství, v manželství setrvat nebo manželství zrušit

- zůstavitel může určit vykonavatele závěti, určit jeho povinnosti a odměnu

- zůstavitel může určit správce pozůstalosti nebo její části (pouze formou veřejné listiny)

- k odkazu je možné stanovit podmínky, a to i časové, nebo příkazy

- zůstavitel může nařídit, aby dědic vydal určitou konkrétní věc další osobě

- pozůstalý manžel má právo na slušnou výživu z pozůstalosti po dobu 6-ti týdnů po smrti manžela

- základní vybavení společné domácnosti přejde vždy do vlastnictví pozůstalého manžela, i kdyby jinak nedědil.

A takových libůstek obsahuje nový občanský zákoník spoustu!



Pozor! Dluhy zůstavitele přechází CELÉ na dědice. Dědic ale může požádat o vyhotovení soupisu pozůstalosti, potom dluhy přechází jen do výše dědictví.



A ještě drobnost na závěr. Člověk je oprávněn rozhodnout, jaký má mít pohřeb, náklady se hradí z pozůstalosti.



Příště se podíváme na nějaké radostnější téma, i když "veselých" soudních sporů přinese nová úprava dědění určitě víc než dost. Odhaduji, že tak za dvacet let budeme aspoň vědět, jestli tyto změny byly dobrým nápadem. Skoro bych si troufla výsledek odhadnout ...

setkání kandidátů v Třešti

30. ledna 2014 v 7:02 | Helena |  KSČM

V Třešti proběhlo 28. 1. první setkání kandidátů KSČM pro podzimní komunální volby - a to hodně úspěšně. Nejen, že se pro naši kandidátku podařilo získat několik zajímavých nestraníků, ale hned tři z nich jsou mladí muži, kteří budou určitě platnou posilou v předvolebním boji. Ukázalo se to už včera, když jsme začali plánovat kampaň, tedy plánovat - spíš padaly první návrhy, co by bylo možné uskutečnit, jaké aktivity v Třešti chybí a čím bychom mohli zaujmout. Snad se na mě nebudete zlobit, když podrobnosti s ohledem na návštěvy kolegů z ČSSD na tomto blogu neprozradím. Musím říct, že se mi líbily i úvodní typy na volební program, zdá se, že i ten se nám podaří oživit. Což je ještě náročnější než kampaň jako taková, je těžké vymyslet něco nového, protože o problémech, které ve městě jsou, o tom, co by se dalo zlepšit, co občané potřebují, vědí všichni a programy byť zcela opačně orientovaných stran si tak bývají hodně podobné.

Každopádně jsem přesvědčená, že jsme do volebního roku vykročili správnou nohou a jestli nám nadšení, iniciativa a aktivita vydrží, budeme snad v říjnu odměněni i příznivým výsledkem. Čeká nás ale ještě obrovský kus práce, tak držte palce! A můžete přispět i nějakým nápadem, to by bylo super.

KSČM a koalice

30. ledna 2014 v 7:01 | Helena |  KSČM
Prezident Zeman jmenoval novou vládu a naši zemi tak po více než půl roce řídí představitelé, jejichž mandát je dán výsledkem voleb. V poslední době jsem často dotazována, jaký je postoj KSČM k současné koalici, zda ji v hlasováních podpoříme nebo budeme skutečnou opozicí, jak se říká "za každou cenu". Ani tak ani onak. KSČM je svébytnou, samostatnou politickou stranou s vlastním programem, v němž jsou naše cíle, priority a názory vyjádřeny naprosto jednoznačně - a je jím dán i náš postoj k jakékoliv vládě. Rozhodnutí, která budou v souladu s naším programem, nebo k jeho naplňování alespoň přispějí, podpoříme. A budou-li stanoviska vlády a KSČM odlišná, využijeme možností opozice. Bohužel, už teď se zdá, že se budeme rozcházet častěji, než by napovídalo porovnání programových priorit našich a ČSSD jako nejsilnější vládní strany. Z těch totiž v koaliční smlouvě zůstalo jen velmi málo.

hon na politika

28. ledna 2014 v 6:58 | Helena |  tak mě napadá
Hejtmanem plzeňského kraje byl po vzrušené debatě na zasedání zastupitelstva zvolen Václav Šlajs, představitel ČSSD. Proč ne. Proč vlastně ne? Před rokem 1989 byl členem KSČ a působil v Československé lidové armádě, je absolventem Vysoké politické školy ÚV KSČ - a nálepka politruka stačí k tomu, aby petici proti jeho zvolení podepsalo 2.700 lidí. Rázem je lhostejné, čemu se věnoval dalších 25 let, lhostejné, že byl řádně zvolen zastupitelem v demokratických volbách, že mu tím dali občané důvěru a teď mu ji dávají jeho kolegové, a že zřejmě vědí proč. Proč přihlížet k tomu, že z kandidátů, kterými ČSSD disponuje, je nejlepší, jinak by ho přece jeho strana na tak významný post nestavěla. K odsouzení stačí to jediné slovo. Jakékoliv vysvětlování je zbytečné, nálepka už pevně drží a ti, kteří protestují, nechtějí diskutovat, nechtějí slyšet odpovědi. Samozřejmě, každý má právo vyjádřit svůj názor, jen je smutné, když pro pár protestujících křiklounů není slyšet mnohem více těch, kteří souhlasí. Média informují o necelých třech tisících podpisech pod peticí, ale nikde se už neobjeví fakt, že kraj má 167 a půl tisíce obyvatel. Není to tak dlouho, kdy po mediálně podporované a zveličované štvavé kampani proti své osobě odstoupila z pozice radní pro školství komunistka Vítězslava Baborová v Jihočeském kraji. Zdravotně a nervově nátlak prostě nevydržela. Je tohle ještě demokracie nebo nový koníček některých našich spoluobčanů? Hon na politika jako společenská hra, druh sportu?

prezidentské listiny

27. ledna 2014 v 7:10 | Helena |  tak mě napadá
Nevím, jestli jste včera večer sledovali Lovce pokladů, film to byl výborný, ale především mě zaujala jedna část, která se točila kolem souboru listin prezidentů USA. Mělo jít o nejtajnější písemnosti, ukrývané tak, že o nich věděl vždycky jen prezident a šéf FBI nebo tak někdo. Tak jsem přemýšlela, jaké neveřejné listiny, týkající se našich polistopadových prezidentů by asi tak nejvíc zajímaly český národ. Poměrně jednoduché to je, myslím, u Václava Havla, to by zřejmě byl soupis jeho přátel a funkcí a výhod, které jim bývalý disident zajistil, případně seznam majetku, který Havlova rodina restituovala. U Václava Klause už je to těžší, ten jako správný narcis neutajil jediný svůj názor, jedinou informaci. Takže snad jedině nějaká ta milostná korespondence, z níž by se národ konečně dozvěděl, zda prioritou bývalého prezidenta byly skutečně letušky, nebo se nemýlily spekulace o Klausově náklonnosti ke stejnému pohlaví. A Miloš Zeman? Kdybych to odhadovala podle způsobu, jakým o našem prezidentovi informují nezaujatá média, byla by to jistě mapa tajných hradních skrýší s alkoholem... Co z toho plyne? Že vlastně žádnou "prezidentskou knihu" nepotřebujeme, tu ať si nechají v USA, nám stačí starý dobrý český bulvár...

KSČM jihlavsko 2013

25. ledna 2014 v 14:31 | Helena |  KSČM

Ve čtvrtek 23. 1. 2014 zasedal Okresní výbor Jihlava, krom standardních organizačních záležitostí bylo určitě nejzajímavější seznámení se statistikami roku 2013, zpracovanými předsedou Pavlem Kalabusem.



A jak tedy loňský rok v číslech vypadal?



  1. okres Jihlava tvoří 40 základních organizací, v nichž je sdruženo 534 členů
  2. počty jsou vyrovnané, žen je nás 260, mužů 274
  3. průměrný věk se stále zvyšuje, na jihlavsku je to už 74 let
  4. nejvíce členů spadá do kategorie 81 - 90 let
  5. nejmladšímu členovi bylo loni 18 let, nejstarší členka oslaví 101. narozeniny
  6. pokud jde o vzdělání, nejvíce našich členů je vyučených, příp. se základním vzděláním
  7. že podle v současné době vykonávaného povolání máme nejvíc důchodců, to snad není třeba ani uvádět … Druhé místo obsadily dělnické profese.
  8. od roku 1989 vstoupilo na jihlavsku do KSČM 45 nových členů, z toho 14 v posledních dvou letech.



Jak je vidět, největším problémem naší strany je stále stárnoucí členská základna. Obecně platí, že strany jako takové obtížně získávají nové členy, většina těch, kdo se o politické dění zajímají, zůstává raději v pozici sympatizantů. Vstoupit do jakékoliv politické strany prostě není v módě. U KSČM jako jediné strany s tradičně masovou členskou základnou se tento trend bohužel projevuje nejvýrazněji, a i když zájem o vstup přece jen narůstá, budeme se zřejmě muset smířit se stále klesajícím počtem členů.

cestování se psy

24. ledna 2014 v 6:55 | Helena |  právo a my

… ale nejen se psy, pravidla jsou stejná i pro kočky a fretky.

Mnozí z nás začínají prohlížet katalogy cestovek a přemýšlí, jak s sebou vzít i nějakého toho chlupatého parťáka. Pokud patříte do této skupiny, několik rad pro vás. Zásadními požadavky při vycestování se zvířetem do členských států EU jsou tzv. pas zvířete v zájmovém chovu, identifikace zvířete mikročipem nebo tetováním a očkování proti vzteklině.

Pas vám, tedy vlastně vašemu miláčkovi, vydá veterinární lékař, vystavení je obvykle spojené s čipováním, číslo čipu je v průkazu uvedeno. Vzor pasu je jednotný pro celou EU a poznáte ho podle typicky modré barvy a nezaměnitelných unijních hvězdiček. Není možné jej nahradit jakýmkoliv jiným typem očkovacího průkazu! V dokladu je identifikováno zvíře (včetně fotografie) i majitel, jsou zde uvedena všechna očkování. Pas slouží nejen pro vycestování, ale prokazujete jím veterinární ošetření zvířete i v tuzemsku, např. při výstavách nebo incidentu, do kterého se zvířátko zaplete.

Identifikace zvířete je provedena mikročipem nebo tetováním, ovšem tetovat je možné jen jedince zapsané v plemenných knihách, ostatní musí být vybaveni mikročipem. Pro lepší představu, je to drobný váleček v délce cca 5 mm, vpravený injekčně pod kůži, u méně chlupatých zvířátek ho bez problémů nahmatáte. Čip se umisťuje zhruba na úroveň lopatek a neděste se, když se časem pod kůží posunuje směrem dolů podél krku, to je naprosto normální. Pokud máte zvíře tetované, je třeba ohlídat, aby tetování zůstalo čitelné, stane se, že se časem "rozpije", potom bych doporučila sáhnout raději i po mikročipu.

Očkovat proto vzteklině lze zvířata starší tří měsíců, z čehož plyne, že s mladšími cestovat nemůžete, pokud to ta která konkrétní země výslovně nepovoluje. V rámci EU se nesmí s mláďaty do 3 měsíců věku cestovat do Itálie, Lotyšska, Polska, Francie a na Kypr. Očkování proti vzteklině je platné po dobu jednoho roku, ale pozor! Platnost se počítá až 21 dní po provedení očkování! Ode dne očkování jen tehdy, když jde o přeočkování realizované během doby platnosti předchozího očkování.

A protože ani Evropská unie není úplně jednotná, některé členské země si vymínily další podmínky, a to sérologické vyšetření na vzteklinu (alespoň 6 měsíců před vstupem do země) a ošetření proti echinokokóze a proti klíšťatům (obvykle 24 - 48 hodin před vstupem). Jedná se o Velkou Británii, Irsko, Švédsko a Maltu, částečně Finsko a Kypr.

Stejné podmínky, jako pro cestování v rámci EU platí i v dalších zemích, pro nás může být aktuální Švýcarsko nebo Norsko.

V každém případě, než se rozhodnete vzít s sebou svého chlupatého mazlíka na zahraniční výlet, raději si dobře ověřte podmínky!

A ještě jedna rada. Nejen při cestování je vhodné zvířátko zaevidovat v některém registru, sloužícím vyhledávání ztracených zvířat opatřených mikročipem, nejlépe s mezinárodní působností, např. BackHome.

Drobná pikantní jednohubka na závěr - jste-li jako my někteří vlastníkem miniprasátka, omezte cestování jen na tuzemsko, na hranicích se totiž váš gaučáček stává hospodářským zvířetem a překročit je prostě nesmí. Výjimku poskytuje členství v Českém klubu majitelů prasátek chovaných v domácnosti, podrobnosti najdete na webových stránkách tohoto spolku.

láska dvojím metrem

23. ledna 2014 v 7:02 | Helena |  tak mě napadá

Jiří Dientsbier, kandidát na ministra pro lidská práva ve vznikající vládě v rozhovoru pro iDnes.cz uvedl, že se hodlá zasadit o umožnění adopce homosexuálním párům. Naprostá většina dotázaných politiků měla s touto myšlenku poměrně zásadní problém, podobnou možnost vesměs striktně odmítli, Richard Dolejš (ČSSD) dokonce prohlásil, že "s nadsázkou, zítra mohou totéž požadovat zoofilové či pedofilové", podobnou možnost považuje za "narušení hodnot křesťansko-židovské společnosti, v níž žijeme", a odkazuje se na bibli, popisující zvrácenost lidstva a její dopady. A já budu blejt, velebnosti. Z tupé, omezené bigotnosti pana Dolejše, který bez skrupulí přirovnává citový a fyzický vzájemný vztah dvou dospělých, svéprávných lidí k násilí páchanému na dětech či zvířatech a nazývá jej zvráceností. Nad tímto názorem (bohužel stále poměrně rozšířeným) by se čtenáři měli pozastavit víc, než nad původním návrhem budoucího ministra.

Jednoznačně se mi líbí muži, ale přesto rozhodně a s přesvědčením podporuji právo homosexuálních párů na běžný, spokojený a smysluplný rodinný život. O nic jiného tady totiž nejde. Je hloupé tvrdit, že dítě adoptované rodiči téhož pohlaví se samo stane homosexuálem - výchova nepřeváží vrozenou dispozici, jinak bychom přece žádné homosexuály neměli, všichni se totiž rodí a jsou vychovávání v "normálních" rodinách. A v dnešní době už ani start dítěte se dvěma mámami či táty do života není nijak výrazně ztížen, možná jste si toho nevšimli, ale mládež je dnes mnohem tolerantnější a vstřícnější než jejich rodiče. Upřímně, podle mého až moc, homosexualita se stává jakousi módou a občas nemá nic společného s přirozenými sklony jedince, ale nepředpokládám, že by tahle manýra měla dlouhého trvání, přece jen příroda si o své řekne. Přestaňme se vymlouvat na to, co nazýváme alibisticky "blaho dítěte", a podívejme se na svět reálnýma očima.

Nejsem idealista a vím, že cesta k úplném zrovnoprávnění partnerství a manželství je dlouhá, jen málo států dosud prokázalo plnou toleranci, jen tiše doufám, že i v těchto otázkách půjdeme vpřed a nebudeme se vracet k čarodějnickým procesům. Ani právně není partnerství stále rovno manželskému svazku, ať už jde o způsob jeho uzavření, kdy manželství lze uzavřít před kterýmkoliv matričním úřadem, partnerství pouze před několika vybranými, manželství již tradičně stvrzují svědci, partnerství nikoliv, nebo fakt, že v novém občanském zákoníku jsou hned na začátku uvedeny osoby blízké, mezi nimiž registrovaný partner chybí - za osobu blízkou je uznán jaksi cudně a nenápadně až v § 3020.

A i kdyby tomu bylo jinak, zákon nic nezmění, nejprve se musí změnit myšlení lidí. Pohled na dva zamilované, šťastné lidi je přece vždycky krásný, i když se za ruce drží dvě dívky nebo vedle sebe před oddávajícím stojí dva muži. I taková je totiž láska a je-li vzájemná - kdo nám dává právo ji odsuzovat nebo degradovat?!

Dejme (že)nám šanci

23. ledna 2014 v 6:59 | Helena |  ... a další

Podle tiskové zprávy Nadace Open Society Fund Praha dnem 15. 1. 2014 zahájila první grantové výzvy v programu "Dejme (že)nám šanci" financovaném z Norských fondů. V nich rozdělí celkem 126 milionů korun na velké a malé granty zaměřené na rovné příležitosti žen a mužů a prevenci domácího násilí. Další 2 miliony jsou určeny na bilaterální spolupráci.

O granty mohou žádat obce, kraje, firmy, akademický sektor, nevládní i jiné organizace. Na zpracování žádostí mají 2 měsíce, uzávěrka je 14. března 2014. Výjimkou je finanční podpora speciálně na bilaterální spolupráci, o tu lze žádat průběžně i po této uzávěrce.

Nadace plánuje podpořit:

  • zavedení flexibilních pracovních režimů pro zaměstnance,
  • vznik služeb péče o děti předškolního věku,
  • prevenci domácího násilí,
  • služby pro osoby ohrožené a postižené domácím násilím,
  • analýzy a výzkumy v obou tematických oblastech,
  • zvyšování povědomí o obou tematických oblastech,
  • spolupráci s norskými organizacemi.

Více informací najdete na webových stránkách projektu.

Claudio Abbado

21. ledna 2014 v 6:57 | Helena |  ... a další

Zemřel Claudio Abbado, legendární dirigent, dlouholetý ředitel milánské La Scaly. Byl hvězdou první velikosti operního nebe, ale i velkorysým člověkem. V loňském roce byl v Itálii jmenován doživotním senátorem, senátorského platu se vzdal a věnoval jej na pomoc mladým hudebním talentům. Abbado v roce 2013 oslavil 80-té narozeniny, bohužel už poslední. Vzpomínat na něj bude nejen domovská La Scala, Vídeňští, Berlínští a Londýnští filharmonici, jejichž byl dirigentem, ale především posluchači a obdivovatelé. Sbohem patří geniálnímu umělci.