Srpen 2015

operní pokoukání

31. srpna 2015 v 19:05 | Helena |  Pozvánky
Tohle pozvání si nemůžu nechat ujít! Od 9. září do konce roku je dost času na to, abyste se vypravili do Prahy, kde v Obecním domě proběhne naprosto unikátní výstava kostýmů naší přední operní umělkyně, hvězdné pěvkyně Jarmily Novotné. Na jevištích ve Vídni, Miláně, New Yorku a vůbec po celém světě těšila svým uměním publikum po třicet let - a jako většina předních sólistů si kostýmy pro jednotlivé role nechávala sama šít ve špičkových salonech. Vznikla tak některá úchvatná díla, vyhlášené byly především plesové šaty kurtizány Violetty z Verdiho opery La traviata, ale obdivu se dostávalo i mnoha jiným kreacím. A všechna tahle nádhera bude k vidění v našem hlavním městě v expozici zapůjčené Metropolitní operou. Uznejte, že to prostě musíte vidět, ať jste fanoušky operní hudby či nikoliv. Vernisáž proběhne 9. září od 18.30 hod. spolu se křtem knihy "Baronka v opeře" v rámci 4. ročníku Festivalu Jarmily Novotné. Vstupné na zahajovací večer je, pravda, poněkud vyšší, ale samotná výstava už bude dostupná opravdu pro každého. Jen připomínám, že v Obecním domě jsou mj. vystaveny i práce návrhářky Blanky Matragi, takže vypravíte-li obdivovat šatičky jedné hvězdy, můžete zkouknout i onu druhou expozici :-)

každý může pomoci

28. srpna 2015 v 16:39 | Helena |  pomozte
Tentokrát může pomoci opravdu každý, a stačí k tomu tak málo, jako udělat si malý výlet do Prahy. Kdykoliv v době od 3. do 12. září se v Letenských sadech máte možnost zúčastnit akce zvané Teribear. Projdete nebo se proběhnete v pohodovém prostředí po stanovené trase a za každý zvládnutý kilometr věnují partneři akce 10,-Kč dítěti, které si sami vyberete podle jeho příběhu. Uznejte, že tohle zvládne opravdu kdokoliv! A když už se do hlavního města vypravíte, zůstaňte tam aspoň přes víkend, prohlédněte si krásy metropole a zaběhat si pro charitu běžte každý den, iniciativě se meze nekladou a účast není nijak omezená. Akci pořádá Nadace dětem Terezy Maxové, která na každý víkendový den připravila i bohatý doprovodný program. Start je blízko metronomu, to určitě najdete, startovné 100,-Kč, uděláte něco pro své zdraví, pro potřebné děti a ještě dostanete od organizátorů malý speciální dáreček. Co vy na to? Abych nezapomněla, podmínkou jsou boty s tkaničkami, potřebné k upevnění čipu, který bude měřit váš výkon!
Pokud se do Prahy z jakéhokoliv důvodu nedostanete, můžete pomoci i nákupem hrnečku, trička nebo jiné drobnosti z nabídky na www.teribearshop.cz nebo www.trendybrandy.cz.

zase ombudsmanka

26. srpna 2015 v 19:13 | Helena |  tak mě napadá
Tak mě zase jednou naše ombudsmanka překvapila. Po mediálně propíraných burkách ve školách a nedávném soudním úspěchu romské provokatérky v realitce se paní veřejná ochránkyně práv zase jednou realizovala ve školství. A rovnou si pochválila, že ve většině školních jídelen jsou ochotni vařit dětem i dietní stravu podle jejich potřeb. OK, to beru, nikdo nemůže za svůj zdravotní stav a bylo by určitě hodně nepříjemné pro rodiče vozit dítko desítky kilometrů do přizpůsobivější školy. Co mě ale hodně zarazilo, byla druhá část průzkumu, a sice ochota ohřívat dětem potravu přinesenou z domova. Což už kuchyně až tak ochotné nejsou, a já se jim na rozdíl od paní Šabatové nedivím. Nejde jen o hygienické předpisy, ale především o odpovědnost. Stačí si vzít prostinkou situaci, kdy se dítku po chutném obědě udělá špatně a lékař konstatuje alergickou reakci na něco. Matka, která baštu uvařila, bude tvrdit, že nic takového do jídla nedávala, že se tam dotyčná složka musela dostat při ohřevu. Kuchyně to samozřejmě popře. A dál? Ono už samo o sobě mít třeba ve školce žáčka s některou přísnější dietou je riziko, dovedu si představit i stížnost rodičů, že učitelka nezabránila Pavlíčkovi kousnout si od kamaráda zakázané dobroty… Ale to už je samozřejmě extrémní příklad, problematických situací, které by mohly nastat při ohřívání potravy, je nepochybně mnohem víc. Nejde o čas, práci a technické vybavení, ale hlavně a především o to, že když kuchařka vaří, ví co, když ohřívá - ??? Dokazujte, je-li jídlo snědeno, kde se stala chyba. Alergií je mezi dětmi čím dál víc, diet taky a následky mohou být hrozivé.
Paní ochránkyně se stále více vymezuje do podivné role, kdy opomíjí (zřejmě jako mediálně nezajímavý) prvotní úkol svého úřadu - chránit před jednáním institucí ve státní správě, a hledá problémy tam, kde nejsou, případně je radostně a s plným nasazením sama vytváří.

o víkendu do Brtnice

25. srpna 2015 v 18:45 | Helena |  Pozvánky
Do víkendu ještě daleko, ale ať už teď víte, nač se můžete těšit.
V Brtnici, půvabném renesančním městečku na hlavní trase mezi Jihlavou a Třebíčí, proběhne historická pouť, která spojuje současné radovánky, jako je spousta kolotočů, stánky s pestrou nabídkou zboží, taneční zábavy různých žánrů, se vzpomínkami na doby minulé, konkrétně na rok 1715, kdy Brtnici stihla morová rána. Vzhledem k třístému výročí bude právě mor výrazným symbolem letošních oslav - na zámku je černé smrti věnována poutavá expozice, fotografie morových průvodů budou vystaveny ve foyer kina, v pátek večer bude v rámci varhanního koncertu v kostele představena nová kniha "Mor v Brtnici 1715", a především v neděli v 9.30 vykročí ze zámku kostýmovaný průvod s asi dvěma sty účastníky a projde kolem zámeckého parku na náměstí, kde se setká s procesím církevním. To vychází k morovému kříži každoročně, zatímco historický průvod lze vidět jen při výjimečných příležitostech. Zámecké panstvo, pážata, vojáky, představitele církve, řemeslnických cechů, myslivce, pážata, lid v krojích, i postavu samotného moru si nemůžete nechat ujít, je to rozhodně působivá podívaná. A ještě jedna věc neodmyslitelně patří k brtnické pouti a stojí za návštěvu - v sobotu večer v devět hodin ztichnou kolotoče, otevře se okno ve věži kostela na náměstí a ponocný svým zpěvem do všech světových stran požádá patrona města, sv. Floriána, o ochranu. V Brtnici se ovšem nebudete nudit po celý víkend, navštivte chovatelskou výstavu drobného zvířectva, kde každý návštěvník vyhrává drobnou cenu (a kde se dá i výborně nadlábnout!), prohlédněte si práce místního fotoklubu v Lipartově ulici v prostorách komunitního centra, sbírku srnčích shozů v Kovářství Musil, výstavu obrazů místního rodáka Aloise Toufara, v sobotu zamiřte do klášterní zahrady na Brtfest, kde se představí pět kapel, v neděli si tamtéž odpočiňte při promenádním koncertu dechových hudeb. A tančit můžete večer co večer! Zkrátka zábava v každé vteřině, o všech dobrotách, které budou nabízet stánky i místní restaurace, ani nemluvě. Tak co, necháte se zlákat?

prý je tady smutno ...

24. srpna 2015 v 18:42 | Helena |  ... a další
... takže tři mé oblíbené o úřednících:

Na úřadě. "Pavle, vstávej, už jsme tady 8 hodin a ty už dvě hodiny spíš! Jdeme na pivko." "Víš co Petře, vyzvedni mě, až půjdeš z hospody, já dnes dělám přesčas."

Zvířátka v lese se dohodnou, že si společně postaví bytový dům, aby měly na zimu kde být. Dohadují se, kdo půjde do města zařídit veškerá potřebná povolení. Pošlou tedy lišku, protože je mazaná. Za týden se liška vrátí celá schvácená: "To nejde, to se nedá, 9 povolení mám, ale to desáté, to nejde." Zvířátka se tedy dohadují, kdo půjde, a vyšlou medvěda. Ten je silný, snad to protlačí. Za týden se medvěd vrátí celý schvácený: "To nejde, to se nedá, 9 povolení mám, ale to desáté, to nejde." Zvířátka jsou nešťastná a přemýšlí, co budou dělat. Přihlásí se osel a povídá: "Já bych to zkusil" Zvířátka: "Ty osle? Liška chytrá, medvěd silnej a nepodařilo se jim to. Ty že bys to dokázal?" Osel: "Jo, já bych to zkusil." Zvířátka: "No co, stejně nemáme už co ztratit, tak běž." Jde tedy osel do města a druhý den se vrací a za ním náklaďáky s pískem, cementem, cihlami a tak dál. Zvířátka celá nadšená se ptají osla: "To není možný, jak jsi to dokázal?" Osel: "To nic nebylo, přijdu takhle na úřad a tam spolužák, tady spolužák..."

Dopis z Finančního úřadu
Vážený pane inženýre,
vracíme Vám k přepracování Vaše daňové přiznání.
V kolonce "Vyživované osoby" nemůžete uvádět - vláda, parlament, státní a městští úředníci a půl miliónu cikánů.

Co v sobotu? Šiškobraní!

20. srpna 2015 v 17:36 | Helena |  agility
Na sobotu meteorologové předpovídají krásné, slunečné, letní počasí, takže pokud neplánujete posezení s kamarády u grilu, ani se nechystáte do Brtnice na festival malých pivovarů, jídla a zábavy, zamiřte do Třeště na závody agility Šiškobraní 2015. Jak už sám název napovídá, bude to tentokrát agility "vážně - nevážně", konec konců na oficiální akci se sejdeme letos naposledy. Od osmi do čtyř odpoledne budou v areálu třešťského klubu v Kryštufkových sadech malí i velcí hafani, běhat, skákat, soutěžit, prohánět svoje psovody a bavit diváky na parkurech, připravených rozhodčím Petrem Pupíkem. Ale vezměme to postupně.
To takhle projdete branou na cvičiště, kde si dřív než všech chlupáčů všimnete stánku s nápisem "závodní jídelna", odkud se linou ty nejúžasnější vůně. Během dne se tady pro vás budou připravovat stejky z vepřového nebo kuřecího skvěle naloženého masíčka, hermelín na grilu, klobásky, ale taky třeba různé druhy kávy, děti ocení nanuky a limonády. Na přivítanou si na stole vedle stánku můžete zdarma nabídnout buchty, koláče a bábovky, které na každé závody chystají členky klubu, případně jejich maminky. Následují tři tzv. boudy, v nichž jsou uloženy překážky a další vybavení, před tou prostřední najdete program závodů, seznam sponzorů a později průběžně výsledky jednotlivých běhů. Poslední bouda přímo praská ve švech, prohlédnout si zde můžete poháry, medaile, kokardy a spousty a spousty věcných cen, o které budou týmy bojovat. Moje nejoblíbenější jsou koláče ve tvaru rozesmátých psíků nebo kostiček od firmy Lapek J Ale zpátky na plac. Mimochodem, ten dřevěný domeček, cudně se krčící v koutku, je opravdu WC … Na okraji závodiště, obehnaného páskou, se tyčí stan pořadatelů, kde vás s radostí pozdravím od mikrofonu, zatímco mí kolegové vítají účastníky, předávají balíčky psích dobrot a během dne potom sledují závody, počítají chyby, zapisují časy a vyhodnocují výsledky. Každý člen klubu má svůj úkol, místní poznáte podle stejných triček a podle toho, že ani chvíli nepostojí, vybíhají na parkur opravovat překážky, kontrolují časomíru, vyvěšují informace a tak dále a tak podobně, těch činností, které je potřeba zajistit, je opravdu hodně. Ale to hlavní je závodiště, parkur, plac, cvičák - jak chcete. Zatravněný, pečlivě udržovaný prostor, na kterém rozhodčí vytváří s pomocí překážek složité tratě. A psi. Desítky huňatých sportovců, z nichž každý má srdce bojovníka a touhu vyhrát. A je jedno, jestli je to jorkšírek, kterého byste málem zašlápli, nebo respekt budící vlčák, všichni mají za sebou měsíce a roky práce a před sebou - pár desítek sekund, které rozhodnou.
Přijďte jim držet palce! A věřte mi, že ani vy se nudit nebudete …

Žofka

19. srpna 2015 v 18:07 | Helena |  ... a další
Je mladá a krásná. Není to tak dlouho, co si ji přivedli, slibovali jí láskyplný domov, všichni byli okouzleni sladkým štěňátkem. Důvěřivě a oddaně se tiskla ke své nové paní.
Den za dnem leží na šedivém betonu nakládací rampy obchodu. Osamělá pod ventilací, která svým hlasitým šuměním překrývá všechny zvuky ulice a pomalu ničí její sluch. Kdokoliv jde kolem, sledují ho její smutné nádherné hnědé oči, žadonící o trošku pozornosti. Hlavu, položenou v gestu rezignace na tlapkách, většinou ani nezvedá, kolem krku ji tíží řetěz, kterým je připoutaná k boudě, jedinému domovu, který zná. Metr řetězu, metr pro dva kroky sem, dva kroky tam … Občas vyskočí na střechu boudičky a tiskne se ke starému mrazícímu pultu, stojícímu hned vedle, v horkých dnech přece jen o něco chladnějšímu než tetelící se vzduch kolem. Skok musí pečlivě odhadnout, jinak ji řetěz nemilosrdně strhne zpátky. Třikrát denně ji na malou chvilku pustí se proběhnout, výjimečně ji vezme mladá panička na blízké náměstí, aby svému stejně bezstarostnému příteli, od kterého ji dostala jako dárek z lásky, ukázala, jak mu na ní (a na něm) záleží. A potom už zase zpátky na rampu. Zůstala tam, i když její vůně lákala psy ze širokého okolí, nikdo ji nebránil, nikdo nebránil jim, stačilo počkat, až se uvolní místo. Ten týden nebyla sama nikdy, nepomohlo ani, kdy hledala útočiště na střeše svojí boudy. Dneska už je zase sama a na lhostejném betonu marně hledá měkčí místečko pro kulatící se bříško…
Je mladá a krásná. A před sebou má alespoň patnáct let života.
Raděj nemyslet.

proti xenofobii (?)

18. srpna 2015 v 17:18 | Helena |  tak mě napadá
Na 500 vědců z České republiky podepsalo výzvu, kterou varují před šířením xenofobie a protiuprchlických nálad v naší zemi. Což mě dost naštvalo. Považuji se za normální, běžnou občanku, tedy přesně tu, které je provolání určeno, ale xenofobii opravdu nepovažuji za svůj problém. Cizinců žije v mém okolí řada, s dalšími běžně komunikuji na pracovišti, ať už jde o obyvatele Vietnamu, Číny, Ukrajiny atd. A vážně se přitom netřesu hrůzou z jejich děsivého vlivu, naopak, to, že jsou součástí mého každodenního života, považuji za naprosto přirozené. Takže s xenofobií ať se jdou páni akademici, při vší úctě k jejich vzdělání, vycpat. Cizinci s námi žijí, pracují, časem se mnozí z nich stávají českými občany a všechno je v naprostém pořádku. Je hloupé za xenofobii označovat oprávněné obavy občanů ze záplavy přistěhovalců, kteří přichází do Evropy, aniž by byli na život tady sebeméně připraveni, aniž by byli srozuměni s tím, že se přizpůsobí a podřídí zdejší kultuře, právu a budou respektovat běžná pravidla soužití obyvatelstva. Nejde o to, věřit nebo nevěřit médiím, ta samozřejmě mohou prezentovat situaci zaujatě, nejde o to podporovat politiky a jejich uskupení, která si hesla proti uprchlíkům staví jako svůj (mnohdy jediný) program, nejde o to, propadat panice při spatření burky nebo osoby tmavší pleti. Ale naslouchat zdravému rozumu, toho bychom se vzdávat neměli. Možná je nejvyšší čas, aby signatáři výzvy opustili svá klidná vědecká pracoviště a porozhlédli se kolem sebe…

právo na informace

17. srpna 2015 v 19:45 | Helena |  právo a my
Když v roce 1999 spatřil světlo světa (a především stránky mnoha tištěných médií) zákon o svobodném přístupu k informacím, znamenalo to obrovský průlom do "soukromí" úřadů. Dodnes je tento předpis předmětem mnoha sporů a málokdo - ať už občan nebo veřejná instituce - s ním umí správně nakládat. Základní pravidla jsou přitom poměrně jednoduchá, problém nastává až v praxi a lze ho obvykle zařadit do některé z následujících podskupin
1. občan má pocit, že může chtít cokoliv
2. úřad neví, co může poskytnout a co už ne
3. úřad ví, že by poskytnout měl, ale nechce.
No a taky tu a tam dochází ke zneužití zákona, kdy občan žádá informace, které nepotřebuje, pod heslem "čím víc, tím líp", čímž se mstí úřadu za dřívější příkoří, ať již domnělé nebo skutečné.
Odpověď na uvedené otázky není jednoduchá ani jednoznačná, proto si alespoň shrneme, jak má vypadat správný postup - jak žadatele, tak poskytovatele informace. A u žadatele se omezíme na fyzickou osobu.
1. Žádat lze informaci, která existuje. Nemá smysl ptát se na názory, budoucí rozhodnutí, zkrátka požadovat informaci zvlášť vytvořit jen proto, že se na ni ptáte.
2. Žádat může kdokoliv, fyzická osoba i osoba právnická.
3. Požádat lze ústně, písemně nebo elektronicky. Ústní žádost, pokud není jednoduchá a ihned zodpověditelná, bych nedoporučovala, její obsah a vyřízení se obtížně prokazuje.
4. V žádosti musí být: komu je určena, jméno a příjmení žadatele, datum jeho narození a adresa trvalého pobytu, případně adresa pro doručování (když bydlíte jinde, než máte uvedené v občance). Žádost musí být srozumitelná a jednoznačná, nesmí být moc obecná. Jinými slovy, přesně napište, co chcete vědět.
5. Pokud bude v žádosti něco z uvedeného chybět nebo bude nesrozumitelná či nejasná, do 7 dnů vyzve úřad žadatele k doplnění.
6. Doplnit žádost žadatel musí do 30 dnů ode dne, kdy výzvu dostane, jinak tím žádost končí.
7. Když je žádost kompletní, úřad ji vyřídí
• do sedmi dnů tím, že žadateli sdělí, kde byla požadovaná informace již zveřejněna, kde ji může najít
• do 15 dnů poskytne informaci, pokud jde o velký rozsah, může lhůtu prodloužit (o prodloužení a jeho důvodech informuje žadatele)
• do 15 dnů žádost odmítne, případně může částečně vyhovět a odmítnout jen část požadované informace. Proti rozhodnutí o odmítnutí žádosti se lze odvolat, nadřízený orgán o odvolání rozhodne do 15 dnů.
8. Poskytnutou informaci úřad do 15 dnů zveřejnění i na úřední desce.
9. Úřad může požadovat úhradu nákladů na kopírování, nosič dat, na kterém jsou informace poskytnuty, nebo na poštovné. Když je vyhledávání informací mimořádně rozsáhlé, může si úřad vyčíslit náklady na práci úředníka, který informace vyhledával. Náklady je třeba uhradit před poskytnutím informace.
10. Stížnost je možné podat, když nesouhlasíte se způsobem vyřízení žádosti, když úřad v uvedených lhůtách na žádost nereaguje, když nesouhlasíte s výší úhrady. Rozhoduje nadřízený orgán do 15 dnů ode dne, kdy stížnost obdrží. Pozor! Stížnost i výše uvedené odvolání žadatel posílá orgánu, od kterého žádal informaci, ten je potom předá nadřízenému i s celým spisem.
Pořád ještě se orientujete? Tak to gratuluji! Vám ostatním držím palce a přeji pevné nervy, tohle je totiž opravdu hodně komplikovaná oblast, už proto, že zákon dává obrovský prostor pro různé výklady … A ne vždycky vítězí zdravý rozum.

změna

14. srpna 2015 v 16:17 | Helena |  ... a další
Milí čtenáři, na radu jednoho z vás jsem pro přehlednost roztřídila texty do několika podrubrik
1. "KSČM" - to je jasné, cokoliv se v naší straně a organizacích děje
2. "domácí historky" - já, rodina, smečka a související radovánky
3. "agility" - pozvánky a reportáže z akcí s pejsky
4. "přestupky" - jste v průšvihu? Tady najdete vysvětlení, radu a pomoc. Nebojte se ptát!
5. "chod obce" - co život přináší občanům a úředníkům
6. "právo a my" - nový občanský zákoník a další zákony
7. "tak mě napadá" - názory, komentáře, postřehy
8. "... a další" - všechno, co se nevešlo do předchozích kategorií.
Rozcestník se vám otevře po kliknutí na rubriku "Texty". Doufám, že vám tahle nová služba pomůže se na mém blogu lépe orientovat (a třeba přispěje i k větší návětěvnosti, tedy ne, že bych si stěžovala). Gartouzkovi díky za nápad!!!