Červen 2016

recepty z nivy

30. června 2016 v 16:38 | Helena |  Hry, soutěže, návody
NIVA V TĚSTÍČKU
Potřebujeme: 4 velké plátky šunky, 150 g nivy, 2 vejce, 1 dl bílého vína, 120-150 g hladké mouky, špetka prášku do pečiva, pepř, sůl
Postup: nivu nakrájíme na 4 špalíčky a každý kousek zabalíme do plátku šunky. Rozšleháme vejce s vínem, solí a pepřem. Do směsi zašleháme mouku s práškem do pečiva. Zabalené špalíčky protáhneme těstíčkem a smažíme na rozpáleném tuku z obou stran.
ZAPÉKANÝ SÝROVNÍK
Potřebujeme: 8 brambor, 2 stroužky česneku, 200 g nivy, 3 lžíce mléka, 3 lžíce smetany
Postup: brambory uvařené ve slupce oloupeme, nakrájíme na plátky a v míse okořeníme utřeným česnekem se solí, opepříme, osolíme. Brambory dáme do zapékací misky. V mléce a smetaně rozšleháme nastrouhaný sýr a nalijeme na brambory. Posypeme zelenou nebo sušenou bazalkou. V troubě pečeme asi 10 minut. Brambory můžeme prokládat šunkou, salámem nebo brokolicí.
PIKANTNÍ SMAŽENKY
Potřebujeme: 150 g hrubě nastrouhaného eidamu, 150 g hrubě nastrouhané nivy, 2 vejce, 1 lžíce hladké mouky, 4 stroužky utřeného česneku, bazalka nebo oregano, sůl
Postup: vypracujeme sýrové těsto, tvarujeme placičky, obalujeme v hladké mouce, rozšlehaném vejci a strouhance. Krátce smažíme v rozehřátém oleji.
JEDNODUCHÉ KULIČKY
Potřebujeme: 200 g nivy, 1 bílek, 3 lžíce strouhanky
Postup: sýr rozmačkáme, promícháme s ušlehaným bílkem a strouhankou. Tvarujeme malé kuličky, obalujeme ve strouhance a v rozehřátém oleji smažíme do zlatova.
SÝROVKY
Potřebujeme: 150 g hrubě nastrouhané nivy, 150 g hrubě nastrouhaného eidamu, 3 žloutky, 4 rovné lžíce hladké mouky, 100 g drobně sekaného salámu Herkules, sníh ze 3 bílků
Postup: vše smícháme, opatrně osolíme. Lžící vykrajujeme kousky, obalíme je ve strouhance a usmažíme. Pozor - hodně nabudou!
PLNĚNÉ KULIČKY
Potřebujeme: 100 g nivy, 1/2 balíčku žervé nebo lučiny, 80 g másla, hrstka vlašských ořechů
Postup: máslo utřeme s lučinou, přidáme nastrouhanou nivu. Necháme chvíli v chladu ztuhnout, pak tvarujeme kuličky, do středu vmáčkneme čtvrtku vlašského ořechu a obalíme v mletých oříškách. Ozdobíme kouskem kapie, okurky a připíchneme bodlem. Před podáváním uložíme do chladničky.

beseda se seniory

29. června 2016 v 17:40 | Helena |  KSČM
Když mě pozvala Rada seniorů na besedu senátních kandidátů s občany, nevěděla jsem, co přesně očekávat, i když jsem samozřejmě ráda přijala. V prostorách jihlavské pobočky jsme se nakonec sešli tři - já, současný senátor Vystrčil a primátor Chloupek, seniorů bylo o něco víc, asi patnáct. Po úvodním představení se velmi rychle rozpoutala bouřlivá diskuse, tazatele zajímaly naše názory na valorizaci důchodů, životní úroveň důchodců, valorizaci důchodů, problematiku nepřizpůsobivých občanů, valorizaci důchodů, kumulaci funkcí, valorizaci důchodů, práci Senátu a Poslanecké sněmovny, valorizaci důchodů a taky na valorizaci důchodů. Těžko můžu posoudit, jak se mi dařilo odpovídat, doufám, že jsem obstála se ctí. Miloš Vystrčil reagoval bouřlivě, dlouze, výbušně a s bohatou gestikulací, pan primátor byl takřka jeho opakem, mluvil klidně, skoro tiše, srozumitelně a nezabíhal do detailů. Hodina a půl uběhla hodně rychle - a musím říct, že i příjemně, byla to rozhodně zajímavá zkušenost. Díky kontaktnímu, pohodovému prostředí, které hostitelé vytvořili, jsem se necítila ve víru předvolebního boje, spíš jako u přátel, kde si povídáme o zajímavých tématech. Časem zřejmě "přituhne", ale tahle akce byla vysloveně sympatická. Díky za možnost se zúčastnit.

pár otázek (a odpovědí) k mé kandidatuře

28. června 2016 v 18:48 | Helena |  KSČM
Jaká je vaše motivace pro kandidaturu do Senátu? Čeho především chcete v Senátu dosáhnout?
Mé důvody jsou dvojí - obecné a místní, jestli to tak můžu říct. Senát je zákonodárným orgánem a právnička s dvacetiletou praxí ve veřejné správě, s orientací a zkušenostmi v legislativním procesu bude, doufám, přínosem, můžu tak zúročit svůj dosavadní profesní život. Přitom právníků je v této chvíli v Senátu 5, zatímco např. lékařů 11 a pedagogů dokonce 15. Tím druhým impulsem je příležitost maximálně prospět svému volebnímu obvodu, regionu, s nímž jsem spojila svůj život, kde mám rodinu, přátele …
Co nejvíce trápí váš volební obvod a jak můžete pomoci?
Už naši dědečkové říkali, že žena má mít 5P, takže i já jsem si ta svoje "pé" stanovila. Jsou to pomoc, podpora, propagace, projekty a peníze - pro Jihlavsko a samozřejmě i Dačicko a Slavonicko. Pomoc, kdekoliv bude potřeba, podpora při prosazování zájmů a cílů místní samosprávy, propagace našeho nádherného kouta země, projekty, které by přinesly nová pracovní místa a rozvoj, a peníze, které chybí pořád a všude J Potřeby se samozřejmě různí, Jihlavě by v této chvíli nejvíc prospěl zvýšený cestovní ruch, přilákat návštěvníky, ale třeba i kongresovou turistiku, pro kterou má město ideální polohu. Dačice a Slavonice zase volají po zlepšení dopravní dostupnosti, nevyhovující je silnice II. třídy na Vysočinu.
Kandidujete nejen do Senátu, ale i do Zastupitelstva Kraje Vysočina a to na přední příčce. Pokud byste byla zvolena i do Senátu, budete obě funkce stíhat?
Práce zastupitelky stejně jako senátorky je především o znalosti prostředí, potřeb a možností - a jejich využití. V tom se mohou krásně doplňovat a podporovat, nejhorší je se v jakékoliv funkci zakuklit a přestat vnímat okolní realitu.
Činnosti v jaké oblasti byste se chtěla na kraji věnovat?
To už jsem naznačila - buď zákonodárnému procesu v rámci Legislativního výboru, který v kraji velmi kvalitně funguje už druhé volební období, nebo propagaci kraje, kultuře a turismu. Mým snem je taková provázanost společenských, kulturních a sportovních aktivit v kraji, kdy návštěva jedné akce či místa přímo vybízí k pokračování dál, k dalšímu poznávání regionu.
Co podle vás kraj potřebuje nejvíc a jaký máte názor na krajskou spolupráci ČSSD s KSČM, která trvá již dvě období?
Díky spolupráci s ČSSD se nám podařilo dosáhnout mnoha vlastních cílů, které jsme si stanovili, kraji se daří a obyvatelé levicovou orientaci vítají. To je hodně dobrá startovní pozice pro nadcházející volby. A co kraj potřebuje? Bezpečnost, práci, kvalitní dopravní obslužnost, dostupné a fungující zdravotnictví, úřady, které tady budou pro lidi. To je všude stejné.

OV Jihlava v červnu

27. června 2016 v 19:47 | Helena |  KSČM
Červnové zasedání OV bylo rychlé, stručné a výstižné, už proto, že se sešlo pouze 6 členů, které doplnili předsedové rozhodčí a revizní komise. Pavel Kalabus informoval o jednání krajského výboru, ten se tentokrát věnoval především přípravě kampaně pro podzimní senátní a krajské volby. Výkonný výbor ÚV KSČM vybral centrální heslo "Důstojný život a bezpečí", které bude na plakátech předsedy ÚV KSČM Vojtěcha Filipa s lídrem krajské kandidátky. KV pro Vysočinu rozhodl použít heslo "Náš program jste vy!", které je proti centrálnímu akčnější a osobnější. Volební noviny budou distribuovány 20. 9. 2016, skládačky 4. 10. 2016. Ve dnech 16. - 17. 9. proběhne setkání kandidátů v kempu ve Štokách. Heleně Vrzalové byla VV ÚV KSČM navýšena částka na propagaci pro volby do Senátu, obdrží větší množství materiálů (plakáty, skládačky, lízátka, propisky, žetony, tašky, kalendáříky, billboard).
Ve druhé části zasedání OV projednal a schválil plán práce na II. pololetí 2016. Výbor se sejde v termínech 25. 8., 22. 9., 20. 10., 24. 11. a 15. 12. 2016, léto a podzim budou věnovány především předvolební kampani. Zajímavá je informace, že nové krajské zastupitelstvo by mělo poprvé zasednout 8. listopadu. Předseda OV všem předal přehled zasedání ÚV, KV Vysočina, porad předsedů ZO v Jihlavě a MěV Třešť. Termíny jednání MěV Jihlava nebyly zatím stanoveny. Dále pozval na některé připravované akce v letních měsících:
· 6. srpna - Lázek (okr. Ústí nad Orlicí) - přátelské setkání Čechů, Moravanů a Slováků
· 20. srpna - Dubňany (okr. Hodonín) - 26. setkání občanů a mládeže na moravsko-slovenském pomezí
· 3. září - Kunětická hora (okr. Pardubice) - setkání levicových občanů.

akt smíření (?)

24. června 2016 v 16:39 | Helena |  tak mě napadá
Včera proběhlo setkání místních obyvatel s potomky odsunutým Němců, další z mnoha "aktů smíření", s nimiž se v poslední době roztrhl pytel, ve Stonařově obohacený o odhalení pamětní desky na hromadném hrobě německých obětí nedalekého internačního tábora. Starosta předem v tisku hovořil o nutnosti hledat společné cesty, jedna z organizátorek vyjadřovala strach z těch, kteří s uvedenou aktivitou nesouhlasí a chtějí proti ní protestovat. Proč? Má-li část obyvatel v demokratické společnosti právo uctívat památku okupantů naší země, má jistě druhá skupina stejné právo proti tomu vyjádřit klidnou formou protest.
Větší, mnohem podstatnější PROČ se ale nabízí v souvislosti se samotnou akcí … Německo bylo agresorem, který vyvolal II. světovou válku se všemi jejími hrůzami, se 60 miliony obětí, z nich bylo 40 milionů civilistů. 12 milionů jich zemřelo v nepředstavitelných podmínkách koncentračních táborů. Holocaust - nacistická politika hromadného vyvražďování židovského obyvatelstva - stála 6 milionů životů. Je opravdu paměť těch, kdo dnes vyjadřují lítost nad poválečným odsunem Němců z naší země, tak krátká? Zapomněli na 365 tisíc mrtvých v Československu? Truchlí nad civilisty německé národnosti, ale co bolest rodin oplakávajících 63 tisíce nevinných obětí u nás? 277 tisíc československých Židů?
A další proč. Proč právě Stonařov? V jen několik kilometrů vzdálené Třešti každoročně při pietním aktu místní vzpomínají na 33 chlapců a mužů zastřelených na vězeňském dvoře v posledních dnech války z rozmaru německé dívky, zdejší obyvatelky. Mají snad místo toho budovat pomník Hertě Kašparové? Omlouvat její jednání tím, že šlo jen o momentální rozrušení z jednodenního pobytu ve vězení, který jí, chudinkou, otřásl? Co čeští obyvatelé Střížova, Přímělkova, Komárovic a Svatoslavi, kteří byli počátkem roku 1945 vyhnáni ze svých domovů, aby krajské vedení NSDAP mohlo zbudovat nový prostor pro výcvik vojáků? Jejich domovy byly vyrabovány a zničeny, jejich osud nikoho nezajímal. A to jsou jen útržky z válečné historie Jihlavska, jen ty, které se Stonařovu nejvíc přiblížily …
Deska na stonařovském hřbitově bude možná aktem smíření pro ty, kteří horují pro "novodobou historii" a nehodící se věci minulé prostě škrtají, ale ještě víc plivnutím do tváří všech, kdo v druhé světové válce ztratili své blízké, ať už v boji za svobodu naší země nebo jen proto, že byli ve špatnou dobu na špatném místě, případně byly "nesprávné" národnosti. To nelze nejen akceptovat, ale ani pochopit.

lázně

22. června 2016 v 18:45 | Helena |  tak mě napadá
Zdravotní problémy se nevyhýbají nikomu a tak jsem i já byla nucena podstoupit operaci. Pod dohledem lékařů a fyzioterapeutů jsem zdatně prošla rekonvalescencí a k úplnému uzdravení mi zbývalo už jen jediné - pobyt v lázních. Začátkem května jsem obdržela příslušné rozhodnutí revizního lékaře, v němž byly jednak určeny tři pro mne vhodná zařízení a též nejzazší termín nástupu, aby bylo učiněno zadost liteře vyhlášky. Uplynul měsíc, nic. Potom přišlo zamítnutí z lázní č. 2 - nemají volnou kapacitu. Blíží se konec června a další dvě léčebny stále cudně mlčí. Z rozhodnutí čísla 2 usuzuji, že mne již odmítlo č. 1 a čekám, že mi z trojky pošlou instrukce, kdy a kde jsem očekávána. Předběžně přemýšlím, co sbalím do kufříku a po večerech instruuji rodinu, jak se mají postarat o domácnost. Pořád nic. Začínám být mírně nervózní a rozhodnu se telefonicky situaci ověřit. Nejprve volám do pojišťovny, kde je slečna - nevím, zřejmě unavená množstvím klientů, s nimiž je nucena komunikovat. Po mém vylíčení situace mi sdělí, že o lázně si musím nejprve požádat. Ano, to jsem učinila, vždyť už mám rozhodnutí revizního lékaře, opakuji. Pak musím počkat, až mi přijde poukaz přímo z příslušné léčebny. Obrňuji se trpělivostí a slečně znovu vysvětluji, že mám nastoupit nejpozději za dva týdny a z lázní mi zatím krom jednoho zamítnutí nepřišlo nic. Operátorka zdůrazňuje, že ona je pouze operátorka, mám si zavolat přímo do lázní. Když už ji mám na telefonu, dovoluji si ještě otázat, co bude, když mě ani v posledních lázních neumístí. To se prý nestane, je to jejich povinnost. Poněkud uklidněna volám do zařízení č. 3, čistě pro formu. Paní je ochotná, milá, leč nekompromisní - vzhledem k tomu, že jsem si pobyt nerezervovala tři měsíce předem, není šance, že by mě mohli přijmout. Raději se neptám, jak jsem si mohla zamlouvat místo v dubnu, když teprve v květnu lékař rozhodl, kam vlastně můžu jet. Zavěšuji, vařím si silnou kávu a snažím se zhluboka dýchat. O čtvrt hodiny později jsem připravena na pokračování anabáze. Pro jistotu volám do lázní č. 1, zda pro mě přece jen nemají úplně malinkou volnou postel, když mi neposlali zamítnutí. Nemají a informovat o tom klienta jejich povinností není. Tak to by bylo. Znovu telefonuji slečně ze zdravotní pojišťovny, jakmile mě poznává, zní velmi rezignovaně. Nicméně mi nabízí, že celou situaci prověří a ozve se …
A já si říkám - co je tohle za systém?! Jsem vysokoškolsky vzdělaná žena, zvyklá jednat na úřadech, s mobilním telefonem a internetem, přesto nejsem sto si zajistit službu, na kterou mám nárok. A kterou si formou zdravotního pojištění platím. Co má dělat senior, který už se hůř orientuje a nemá počítač ani telefon? Který důvěřuje svojí pojišťovně a čeká? Co se stane, až termín nástupu marně uplyne, protože v žádných lázních nebude místo? Je opravdu v dnešní době takový problém zavést jednotný rezervační systém, do něhož by zdravotní pojišťovny jako smluvní partner lázeňských zařízení měly přístup? Jedním kliknutím by revizní lékař zjistil, kde jsou volné kapacity, pacientovi pobyt rovnou zarezervoval a do lázní automaticky odeslal rozhodnutí? Spokojení by byli všichni, navíc by vše proběhlo rychle, jasně a bez sebemenšího zatěžování klienta. Že je problém v množství pojišťoven? Proč? Myšlenku jediné zdravotní pojišťovny prosazuje KSČM dlouhodobě!
Držte mi palce, abych se do lázní dostala dřív, než místo nich budu potřebovat psychiatrickou léčebnu ...

v dešti na Rokštejně

20. června 2016 v 19:00 | Helena |  KSČM
Prší, prší, jen se leje, vodník, ten se tomu směje! Tak nějak by mohl začínat popis soutěžního odpoledne, které pro děti a jejich doprovod připravila Základní organizace KSČM Brtnice v neděli 19. června. Už podruhé odstartovala pohádková honba za pokladem hradu Rokštejna, tentokrát ovšem za doprovodu hromu a opravdu vydatného lijáku, který spustil přesně ve chvíli, kdy se na trať vypravili první účastníci. Díky mobilním telefonům se organizátoři na jednotlivých stanovištích ujišťovali, zda závod skutečně pokračuje - jaké bylo jejich překvapení, když během první čtvrthodiny vyběhlo kolem pětadvaceti dětí … Déšť nevadil, pláštěnky a holínky nezajistily sice pohodlí ani sucho, ale přece jen pomohly, a děti, jak se zdálo, si neobvyklé podmínky spíš užívaly, než aby se nechaly odradit. Na tříkilometrové cestě vedoucí z obce Přímělkov k malebné zřícenině hradu nejprve po asfaltce a potom lesem zpět ke startu, který byl zároveň i cílem, plnily úkoly na jedenácti stanovištích spolu s Křemílkem a Vochomůrkou, Červenou Karkulkou, čerticí, ježibabou, skřítky, ale i Asterixem a Obelixem nebo zlobry Shrekem a Fionou. Ochutnávaly marmelády, házely kroužky i balónky, sbíraly květiny, třídily loupežnický poklad, lovily ryby nebo si se zavázanýma očima mohly z provázku odstřihnout jednu z prémiových cen. Objevila se i drobná neplánovaná zpestření, jako třeba vodník představovaný zahraničním hostem, který v dobré víře posílal závodníky špatným směrem, neb tak úplně nepochopil českou instruktáž. Hry byly vhodné i pro ty nejmenší, a věřte nevěřte, mezi dobrodruhy, kteří se rozhodli odpoledne si užít navzdory počasí, se našly i rodiny s kočárky. Všem soutěžícím patří velký obdiv, protože pršelo téměř nepřetržitě - a přesto všechny úkoly splnilo 65 dětí, doprovázených asi stovkou obětavých rodičů. A klobouk dolů i před promoklými a prochladlými pořadateli, kteří vydrželi až do konce, aby malým účastníkům přinesli radost a kousek dobrodružství.

cesta za pohádkou

17. června 2016 v 16:23 | Helena |  Pozvánky
A zase zvu k nám! Tentokrát do Přímělkova, obce úplně malinký kousíček od Jihlavy, kde v neděli 19. 6. chystá ZO KSČM Brtnice dobrodružnou cestu "Za pokladem hradu Rokštejna". Od 1400 do 1600 hodin mohou rodiče s dětmi (nebo samozřejmě i skupinky dětí pokročilejších) vyrážet na přibližně tříkilometrovou trať - takže sranda, to zvládne každý a terén je přijatelný i pro kočárky - vedoucí ke zřícenině hradu nejprve po asfaltce a potom lesem zpět ke startu, který je zároveň i cílem. Nesoutěží se na čas, takže si na hradě klidně můžete odpočinout, načerpat další síly a třeba i využít toho, že od 18. 6. zde probíhají komentované prohlídky. Na cestě čekají na malé účastníky úkoly na jedenácti stanovištích, setkáte se s oblíbenými postavičkami českých pohádek Křemílkem a Vochomůrkou, vodníkem, čerticí, ale i zahraničním exportem v podobě Asterixe a Obelixe nebo Shreka a Fiony. Za každý splněný úkol děti dostanou dílek mapy, kterou v závěru musí sestavit, aby získaly sladkou odměnu. Což samozřejmě není všechno, ale uznejte sami, že nějaké to překvapení si musíme ještě nechat v záloze... Hry jsou vhodné i pro ty nejmenší, takže pokud bude hezké počasí, neváhejte a udělejte si příjemný výlet, určitě nebudete litovat. Na Rokštejně je nádherně, a ještě zabavíte dítka na celé odpoledne a uděláte i něco pro svoje zdraví!
Na závěr ještě malá perlička. Poté, co jsem loni coby Bílá paní byla dětmi (i některými rodiči), fakt nevím proč, prohlášena za nejděsivější strašidlo - a to byl mezi konkurencí i upír! - kolegové rozhodli, že letos pro mě musí vybrat něco od přírody hravého a milého, co nedokážu zhrůznit ani já. Takže se na mě můžete těšit v kostýmu poněkud opršelé Červené Karkulky …

je to chaos

13. června 2016 v 18:41 | Helena |  ... a další
Poslední dobou je toho fakt moc. V práci končím k 1. srpnu, mezitím mě ještě v zatím blíže neurčeném termínu čekají lázně, a nerada bych po sobě nechala nedodělky, takže jedu jak fretka, nabíhají mi už povinnosti v Praze, kam přibližně jednou týdně dojíždím s tím, že prostudovat podklady a připravit rozhodování si musím doma, k tomu normální činnost základní organizace (např. tuto neděli chystáme pohádkovou cestu - ještě vás včas pozvu), pořád ještě jsem nedohnala resty v okresní kronice za dobu nemoci - a doma se taky snažím, aby rodina moc nebrblala, že je zanedbávám. No a pomalu se rozjíždí předvolební kampaň …
Výsledek? Ve čtvrtek jsem rovnou z práce jela s Pavlem Kalabusem do Dačic na setkání s předsedy základních organizací, které začínalo v 15.30, na šestou jsme se přesouvali do Slavonic za týmž účelem. V pátek jsem hned ráno mířila do Prahy na zasedání výkonného výboru ÚV KSČM, návrat kolem šesté večer. V sobotu pietní akt v Lidicích, cestou domů příšerná kolona na D1. Jak jinak. Domů jsem se i tak dostala vcelku brzo, pročež zbytek dne a celou neděli jsem prostála u žehlicího prkna. Za poslední tři měsíce se mi prádlo nějak nastřádalo. Roznesla jsem část našeho časopisu do schránek, vylepila plakáty po Brtnici, Míla je rozvezl do přilehlých vesnic. Nedělní oběd jsem nehorázně odflákla. Kocour přinesl myš, zrovna když jsme obědvali, ještě teplou. Před Naiou už prchá celá smečka, když se štěňátko objeví, ostatní psi vyskakují v hysterii na křesla, stoly a jiný nábytek. Mně se podařilo vylít kafe tak šikovně, že Míla musel vybílit kus zdi v obýváku. Části Batmanem pročuraného gauče pořád ještě vysychají na balkóně. Micinka se snaží oknem proplížit do ložnice a vyžrat štěněti misku, neb již zjistila, komu se teď v rodině nejvíc nadržuje. Naia si ovšem luxusní stravy neváží a vylepšuje si ji kusy linolea, které jsme loni položili, je schopná nejen otrhat lišty a okraje, ale vykousat díry i uprostřed plochy, což nechápu - a strava jí zřejmě svědčí, denně je vzhůru ve čtyři a připravuje nám zábavný program, spí totiž s námi … Mám pokračovat? Prosím, nedivte se, že některé dny nejen nepřidám žádný článek, ale nestihnu ani obměnit motto …

Lidice

9. června 2016 v 19:01 | Helena |  Pozvánky
Tuto sobotu se chystám do Lidic na pietní akt k 74. výročí vyhlazení této obce, v areálu památníku je připraven celodenní program. Od 1000 začíná kladení věnců u hrobu lidických mužů, zazní státní hymna a promluví prezident republiky Miloš Zeman. Modlitbu arcibiskupa olomouckého si klidně odpustím a půjdu se raděj podívat na výstavu instalovanou díky iniciativě našeho europoslance Jirky Maštálky (už jsem tu o ní psala). Vystoupí pěvecký chlapecký sbor Bruncvík, v té době ale má KSČM vlastní program, položení květin u popravčí zdi Horákova statku, u sochy Ženy s růží s novou pamětní deskou lidických žen a u pomníku dětských obětí války tvořeného 82 bronzovými sochami. Po skončení oficiální části pietního aktu se chystá přehlídka dětských pěveckých sborů "Světlo za Lidice", kde vystoupí děti ze 14 krajů ČR. Patrony akce jsou Přemysl Sobotka, místopředseda Senátu PČR, a zpěvačka Helena Vondráčková, vidět můžete i Čestnou stráž Armády ČR. Návštěvníci, které sborový zpěv zrovna neláká, mohou navštívit další expozice "A nevinní byli vinni …", Lidickou sbírku výtvarného umění nebo Mezinárodní výstavu dětských kreseb. Působivá je v tomto ročním období procházka Růžovým sadem přátelství, který čítá 24 tisíc růžových keřů 240 odrůd. Keře jsou vysazeny do tvaru tří růžových květů, největší za lidické muže, menší za ženy a nejmenší za děti … Malá perlička - sad obdržel cenu Světové federace růžových společenství, díky níž je jedním z nejvýznačnějších na světě. Organizace celé akce je vždy kvalitně zajištěna, jen s občerstvením bývá trošku problém, bufet nezvládá nápor zájemců, je lepší vzít si svačinku s sebou.
Přijďte uctít památku vyvražděných obyvatel Lidic, připomeňte si strašlivou zkázu malé obce, projděte se nádherně udržovaným památníkem, kde vás zamrazí nad pozůstatky někdejšího života. Možná se potom budete na svět dívat malinko jinýma očima.