právo a my

problém s plotem

24. března 2017 v 9:06 | Helena
Dotaz: Soused má u mého plotu dlouhodobě složenou hranici dřeva, některé kusy se o pletivo opírají a promačkávají ho, navíc se ve dřevě drží vlhkost a hniloba. Se sousedem není rozumná řeč, říká, že je to jeho pozemek, tak co. Co můžu dělat?
Odpověď: Tak tohle je dost rozšířený problém. Váš soused má pravdu - jak se říká - 50 na 50. Vlastnické právo jako takové je upraveno občanským zákoníkem, který v § 1012 říká, že vlastník se svým majetkem může nakládat, jak uzná za vhodné, a kromě zákona mu do toho nemá kdo co mluvit. To je jedna část. Ale pozor, je tady pokračování, které majiteli zakazuje závažným způsobem nad míru přiměřenou poměrům rušit práva ostatních - a dělat věci, jejichž hlavním cílem je druhé obtěžovat nebo jim škodit. A pro Vaši situaci navazuje ještě § 1020, který vlastníkovi pozemku v odůvodněném případě dává možnost požadovat, aby soused nezřizoval v těsné blízkosti hranice pozemků stavbu. Hranice dřeva sice není stavba, ale pokud je rozměrná a jak píšete, dlouhodobá, třeba dokonce i nějak zastřešená nebo podobně, dalo by se i tohle ustanovení určitě alespoň pomocně použít. A jestli Vám dřevo ničí plot, nebo zanáší na rostliny plíseň, to určitě rozumný důvod požadovat odstranění je.
Co tedy můžete dělat? V prvé řadě pošlete svoji výzvu k odstranění dříví sousedovi písemně, doporučeně, abyste měl doklad o doručení. Nezapomeňte vyjmenovat důvody, proč Vám dřevo vadí, a uvést lhůtu, do kdy má soused hranici odstranit. Lhůtu zvolte rozumnou a splnitelnou, třeba 30 dnů. Když to nepomůže, požádejte o zaslání podobné výzvy advokáta. Sice to nějakou korunu stojí, ale zase ne tolik, a je to poslední možnost smírného řešení, většina lidí se oficiálního dopisu z advokátní kanceláře zalekne. Navíc advokát bude potom šikovně po ruce pro případ, že by ani jeho výzva nezabrala - potom by Vám totiž nezbývalo nic jiného, než podat žalobu k soudu. Nový občanský zákoník v řešení sousedských sporů odebral jakékoliv pravomoci obecním úřadům, takže na radnici byste pomoc hledal zbytečně … Ale přece. Soud je většinou opravdu až mezní řešení, je finančně náročný a spory se dlouho táhnou. Můžete ještě zkusit obrátit se na příslušný obecní úřad se stížností, ve které situaci popíšete. Radnice může souseda pozvat, seznámit ho s Vaším problémem a pokusit se věc vyřešit dohodou. Ale nařizovat nemůže nic, takže když ani tohle nepomůže, zbývá Vám opravdu už jen žaloba. Tou můžete zároveň vymáhat i způsobenou škodu, např. náklady na opravu pletiva.
A ještě dodatek - kdybyste potřeboval svůj plot ze sousedovy strany natřít nebo opravit, obraťte se na stavební úřad, který může sousedovi zpřístupnění jeho pozemku nařídit (§ 141 a § 142 stavebního zákona).

PRÁVNÍ PORADNA

3. února 2017 v 11:02 | Helena
A když už jsem včera psala o bezplatné právní pomoci, ještě se k tomuto tématu krátce vrátím.
Od příštího týdne, tedy poprvé 6. února bude v prostorách Okresního výboru KSČM v Jihlavě, Úlehlova 5, otevřena bezplatná právní poradna. Každé pondělí od 8.30 do 15.00 můžete přijít a konzultovat své problémy, ptát se na možná řešení, hledat pomoc. Protože poradnu vedu sama, je určitě lepší si schůzku předem domluvit telefonicky (586 301 868) nebo mailem - helena.vrz@seznam.cz. Elektronicky můžete poslat i svoje dotazy, které co nejrychleji zodpovím. Jen zdůrazňuji, že se jedná o poradnu, nemohu nahrazovat notáře či advokáty, tedy nečekejte zpracování dokumentace, vyhotovení smluv a podobně. Vysvětlím vám, jak dál postupovat, jaké máte možnosti, a přidám orientaci v příslušné legislativě. Otevřeno je pro veřejnost, rozhodně nezáleží na stranické příslušnosti, to nemusíte mít obavy. Služba je bezplatná pro každého, vaše finanční situace není rozhodující, podstatné je jen to, že máte právní problém, se kterým si nevíte rady.
Těším se na vás a jsem zvědavá na první dotazy :-)

bezplatná právní pomoc

2. února 2017 v 14:39 | Helena
Prvním čtením prošel Poslaneckou sněmovnou PČR zákon o bezplatné právní pomoci, zpracovaný a předkládaný KSČM. Návrh připravil Výbor pro legislativu a lidská práva už počátkem roku 2015, a je jen dobře, že se konečně dostal na pořad jednání. Vláda původně slibovala vlastní zpracování, nakonec ale přece jen dala zelenou komunistům.
Zákon by měl zaručit lidem, kteří si nemohou advokáta zaplatit sami, právní pomoc financovanou státem. Dosud se tato možnost vztahuje jen na trestní řízení, my navrhujeme, aby byla rozšířena na civilní proces. Dnes si v občanskoprávních sporech musíte zastoupení zajistit a zaplatit, což není zrovna levná záležitost, proto se mnozí svého nároku raději vzdají, i když by byl oprávněný. Prostě nemají na soud peníze. Řízení je navíc mnohdy zdlouhavé, to taky odradí. Protože i když víte, že máte pravdu vč. potřebných důkazů, a rozhodujete se, zda zaplatit prvotní náklady s tím, že soud vám v rozsudku přizná jejich úhradu, nemáte požadovanou částku, museli byste si ji vypůjčit - a potom čekat a čekat a čekat. A zadlužte se, když nevíte, kdy budete moci půjčku splatit! To už si každý dobře rozmyslí. Bohužel tím zásadně klesá důvěra občanů v český právní řád, vymahatelnost práva a soudy samotné.
O oprávněnosti nároku na bezplatného advokáta by rozhodoval soudce, takže možnost zneužití by byla minimální. Samozřejmě přiznání právní pomoci by bylo přesně vymezeno, žádat by např. nemohly osoby s právnickým vzděláním nebo firmy. I když tady jsem v době, kdy jsme ve výboru návrh připravovali, tak úplně nesouhlasila, podle mého názoru právní vzdělání nemusí vždycky zaručovat orientaci v konkrétním problému. Jestliže se bude právník po celý život věnovat např. podnikové personalistice, u soudu si s tím rozhodně nevystačí. Ale chápu kolegy a jejich postoj, který převážil, že tohle by se velmi obtížně prokazovalo, obecně se má za to, že právní vzdělání přinejmenším usnadňuje orientaci v legislativě, zjednodušeně řešeno, právník snáz pochopí pravidla hry.
Předlohu KSČM teď posoudí ústavně právní výbor, snad budeme obdobně úspěšní, jako v případě zákona o nižší dani z přidané hodnoty na tiskoviny.

darování x dědění

19. ledna 2017 v 11:59 | Helena
O dědění jako takovém jsem už na blogu psala hodně podrobně, pokud vás zajímají detaily a možnosti, najděte si příslušný článek. Jednoznačnou výhodou přechodu majetku jako dědictví je fakt, že se nemusíte v podstatě o nic starat, vše vyřídí notář, pravidla stanoví občanský zákoník, není potřeba nic sepisovat nebo předem rozdělovat. V rodinách, kde lze předpokládat, že všechno proběhne v klidu a pozůstalí se nepoperou o starožitný servis nebo nepodpálí chatu v Orlických horách, je to nejjednodušší řešení. I když náklady na služby notáře jsou přece jen vyšší než sepsání darovací smlouvy vč. případného návrhu na vklad do katastru nemovitostí.

Důvodem, proč mnozí upřednostňují darování před dědickým řízením, je úmysl dárce nenechat věcem volný průběh a tu kterou konkrétní věc přenechat té které konkrétní osobě. Přímé darování je podstatně snazší (a levnější) než sepisování závěti, navíc má dárce transakci tak říkajíc pod dohledem. Jestli tedy chcete mít jistotu, že majetek získá určitá osoba, hodláte předejít případným sporům, možnému napadení závěti (např. bližšími příbuznými) apod., dejte určitě přednost darování za života. To bych doporučila především v případě nemovitosti, nejlépe vč. zřízení věcného břemene jednoznačně definovaného přímo v darovací smlouvě, kterým si zajistíte doživotní užívání nemovitosti. Tady pozor - nikdy nespoléhejte na lásku svých bližních, důvěra je fajn, ale už naše babičky říkaly "Co je psáno, to je dáno!". Když dojde k nejhoršímu, je dar možné podle nového občanského zákoníku i odvolat, kdy a za jakých podmínek, o tom už jsem taky psala, stačí si text vyhledat.

A zdanění? Dědická daň byla zrušená úplně, nabytí dědictvím je osvobozeno od daně z příjmu. Darování je osvobozeno od daně v rámci rodiny, jde-li o převod mezi příbuznými v přímé linii, linii vedlejší (sourozenec, strýc, teta, neteř, synovec), od manžela, dítěte nebo rodiče manžela, manžela dítěte nebo rodiče, a osoby, se kterou obdarovaný žil nejméně po dobu jednoho roku před obdarováním ve společné domácnosti. Dále jsou osvobozeny příležitostné dary s hodnotou do 15 tisíc korun. Ostatní dary jsou u fyzických osob zdaněny sazbou 15 % stejně jako jiné příjmy.

Darování i dědění majetku mají svá specifika, své přednosti a komplikace, vždy je třeba se rozhodnout podle konkrétní situace, případně vyhledat odbornou konzultaci.

Pracovní volno

7. listopadu 2016 v 14:48 | Helena
Kdy vás zaměstnavatel musí uvolnit z práce? Na jak dlouho? A je volno placené? Tady najdete přehledné odpovědi.
Problém v dopravě
Nestíháte včas do práce, protože stojíte v koloně? Měl autobus zpoždění? Potom máte nárok na neplacené volno, jinými slovy, nikdo vám sice nemůže dělat problémy, ale taky vám nikdo nic neproplatí. Mimochodem, nikdo nezohlední, že už druhý den sněží a vy jste si na cestu autem nenechali víc času než za sucha. To je vaše věc. Omluvou taky není, když hodinu odhazujete hromadu sněhu před garáží, zatímco z nedaleké zastávky odjíždí jeden autobus za druhým … Výjimka tady platí pro těžce zdravotně postižené, ti mají nárok na volno s náhradou mzdy, pokud se nemohou kvůli počasí dostat do práce včas (nebo dokonce vůbec) autem, na které jsou odkázaní.
Svatba
Vlastní svatba = 2 dny volna, z nich jeden na samotný obřad. Jeden den volna je placený, druhý už ne. Rodiče nebo děti snoubenců mohou čerpat volno v den obřadu s tím, že rodič má nárok na náhradu platu, dítě na svatbě rodiče ne.
Porod
Partner dostane placené volno na dobu potřebnou k převozu ženy do nemocnice a neplacené k účasti na porodu. Potom se musí vrátit do zaměstnání a oslavy potomka odložit po pracovní době.
Smrt
Při úmrtí manžela, manželky, druha, družky nebo dítěte máte nárok na tři dny pracovního volna, z toho jeden den k účasti na pohřbu. Při úmrtí rodiče nebo sourozence, rodiče a sourozence manžela, jakož i manžela dítěte nebo manžela sourozence, vzniká nárok na jeden den volna k účasti na pohřbu. Další den dostanete, pokud jste tím, kdo pohřeb zařizuje, tzv. vypravovatelem.
Při úmrtí prarodiče nebo vnuka, prarodiče manžela nebo jiné osoby, která s vámi žila v době úmrtí ve společné domácnosti, je nárok na pracovní volno jen na nezbytně nutnou dobu na pohřeb. U vypravovatele platí i tady nárok na jeden den navíc.
Ve všech případech je volno placené.
Zákoník práce myslí i na účast na pohřbu spoluzaměstnance, kdy o těch, kdo volno dostanou, rozhoduje zaměstnavatel.
Stěhování
Přece veselejší důvod zůstat doma, než ten předchozí. Nárok máte na dobu nezbytně nutnou, nejdéle na dva dny, a to neplaceně. Samozřejmě, pokud se stěhujete v zájmu zaměstnavatele, volno vám proplatí.
Lékař
K lékaři můžete odejít na nezbytně nutnou dobu, což se obvykle prokazuje lékařem potvrzenou propustkou. Každý má právo si zdravotnické zařízení vybrat - ale pozor! Zaplacenou budete mít dobu strávenou u doktora a související cestu jen tehdy, když půjde o lékaře nejbližšího pracovišti nebo vašemu domovu. Druhou podmínkou potom je, že úkon není možné provést mimo pracovní dobu.
Pokud na náhradě mzdy netrváte, můžete k lékaři vyrazit kdykoliv a kamkoliv, prokazovat, jediným omezením je doba nezbytně nutná. Náhradu mzdy dostanete jen za dobu, kterou byste strávili u nejbližšího lékaře. Je pravda, že tohle rozlišení se v praxi příliš nepoužívá, je administrativně náročnější, ale někteří zejména velcí zaměstnavatelé už zdravotnické zařízení, které jste navštívili, opravdu berou v potaz.
Podobné to je, když k lékaři doprovázíte rodinného příslušníka. Na placené volno máte nárok při doprovodu manžela, druha, dítěte, rodiče a prarodiče. Podmínkou je, že doprovod musí být nezbytný. Doprovod může být jen jeden, další osoba nárok na volno nemá.
Trošku jiná je situace, kdy jdete k lékaři "pracovně", třeba na povinnou prohlídku nebo očkování. V takovém případě máte nárok na náhradu mzdy vždycky.
Hledání nového zaměstnání
Jste ve výpovědi? Pak tedy dva měsíce před ukončením pracovního poměru můžete na půl dne týdně vyrazit hledat novou práci, účastnit se pohovorů a podobně. Placenou budete mít tuhle dobu jen tehdy, jde-li o výpověď danou zaměstnavatelem nebo dohodou z takzvaných organizačních důvodů, nadbytečnosti, zániku nebo stěhování zaměstnavatele nebo ze zákonem definovaných zdravotních důvodů.
Vzdělávání
Účast na školení, studiu nebo jiné formě přípravy v zájmu zaměstnavatele se považuje za výkon práce, takže pokud tak činíte v pracovní době, běží vám normálně plat.
Občanská povinnost
Nejčastěji jde o osoby předvolané k soudu nebo správním orgánům, ale patří sem třeba i situace, když jinému poskytnete první pomoc, pomáháte hasit požár a podobně. Zaměstnavatel vás omluví na dobu nezbytně nutnou, nic vám nezaplatí, ovšem tu a tam máte nárok na tzv. refundaci mzdy tím, kdo vás předvolal. Tohle si vždycky ověřte!
Dárci krve
… mají nárok na placené volno v den odběru.
V zákoníku práce najdete i další možnosti, ale ty se týkají jen některých vybraných skupin a nejsou tak časté.

doklady pro děti do 15 let

24. května 2016 v 19:02 | Helena
Občanský průkaz
- poplatek 50,-Kč
- platnost 5 let
- doba vydání 30 dnů
- lze vyřídit na kterémkoliv úřadě obce s rozšířenou působností
- je možné cestovat do států EU, Albánie, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Islandu, Makedonie, Norska, Srbska, Švýcarska

Cestovní pas
- poplatek 100,-Kč
- platnost 5 let
- doba vydání 30 dnů nebo zkrácená 6 pracovních dnů za poplatek 2.000,-Kč
- lze vyřídit pouze na úřadě obce s rozšířenou působností, do jejíhož správního obvodu dítě spadá dle místa trvalého pobytu

doručování

11. ledna 2016 v 19:00 | Helena
Z úřadu mi přišel dopis do vlastních rukou, který jsem nepřevzala. Později jsem zjistila, že mi údajně byl doručený. Jak je to možné?
Zřejmě se jedná o tzv. fikci doručení, kterou umožňuje správní řád; jde o opatření, které má zabránit úmyslnému vyhýbání se přebírání pošty, která je nezbytná pro řízení. Pokud není adresát zastižen, je mu do schránky vhozeno oznámení spolu s poučením, že pokud zásilku do 10 dnů nepřevezme, bude tato považována za doručenou. Po uplynutí uvedené lhůty může doručovatel hodit do schránky i samotný dopis, i když je určený do vlastních rukou! To záleží na zvážení orgánu, který dopis odeslal. Tento postup je ale možný jenom ve správním řízení, zjednodušeně tam, kde kroky úřadu směřují k vydání nějakého rozhodnutí.

novinky v rušení trvalého pobytu

5. ledna 2016 v 17:52 | Helena
Od 1. 1. 2016 došlo k několika zásadním změnám v řízení o zrušení trvalého pobytu. Protože jde o téma stále aktuální - domácnosti i jednotlivci se navzdory varováním víc a víc zadlužují - připomínám to nejpodstatnější.
Co byste tedy měli vědět?

1. Návrh na zrušení trvalého pobytu může dát pouze vlastník nebo nájemce objektu, kde je občan hlášen, tzv. oprávněná osoba, tedy nikdy občan sám. Do návrhu musíte uvést všechny, komu chcete TP zrušit, tedy i kojence, poplatek činí 100,-Kč za osobu. Návrh se podává na úřadu obce, kde se nemovitost nachází.
2. Novinkou je, že majitel už nemusí vlastnictví prokazovat, tento údaj si ověří úřad. Pokud návrh podává nájemce, musí samozřejmě platnou nájemní smlouvu předložit.
3. O zrušení trvalého pobytu se rozhoduje ve správním řízení, které trvá přibližně dva měsíce, musí být dodržen postup a lhůty stanovené správním řádem. Rychleji to prostě nejde.
4. Jednou z podmínek pro zrušení trvalého pobytu je, že rušený nesmí mít k objektu žádné vlastnické, nájemní ani obdobné právo. A tady pozor - má-li smlouvu uzavřenou jeden z manželů, nebo je jen jeden z nich majitelem, vztahují se práva i na toho druhého! Do rozvodu tak manžel nemůže manželce zrušit trvalý pobyt, i kdyby se odstěhovala.
5. Druhou podmínkou zrušení je, že se osoba na adrese skutečně nezdržuje. Dotyčný tam skutečně nesmí bydlet. Řízení urychlí, pokud znáte adresu, na které přebírá poštu - když se osobně dostaví a potvrdí, že uvedené podmínky splňuje, není třeba předvolávat svědky.
6. Navrhovatel totiž musí prokázat, že rušený v bytě či domě opravdu nebydlí, za tím účelem musí uvést alespoň dva svědky (raděj ne členy rodiny, ideální jsou sousedé). Těm je dobré předem říct, o co se jedná, aby předvoláním na úřad nebyli nepříjemně překvapeni. Samotná výpověď trvá několik minut a není třeba se jí nijak obávat. Jen opatrně s "přátelskými službami", nepravdivá výpověď je přestupkem a lze za ni uložit pokutu.
7. Když bude všechno v pořádku, správní orgán rozhodne a TP zruší.
8. Trvalý pobyt nelze zrušit osobě, která se zdržuje v zahraničí nebo je ve výkonu trestu.

Pokud si nejste jisti, kdo je vlastně ve Vaší nemovitosti hlášený, zeptejte se na příslušné evidenci obyvatel, potřebujete k tomu jen občanský průkaz nebo cestovní pas, zkrátka doklad totožnosti.
A ještě jedna drobnost na závěr - je-li spoluvlastníků víc, může návrh podat kterýkoliv z nich i bez souhlasu ostatních.

právo na informace

17. srpna 2015 v 19:45 | Helena
Když v roce 1999 spatřil světlo světa (a především stránky mnoha tištěných médií) zákon o svobodném přístupu k informacím, znamenalo to obrovský průlom do "soukromí" úřadů. Dodnes je tento předpis předmětem mnoha sporů a málokdo - ať už občan nebo veřejná instituce - s ním umí správně nakládat. Základní pravidla jsou přitom poměrně jednoduchá, problém nastává až v praxi a lze ho obvykle zařadit do některé z následujících podskupin
1. občan má pocit, že může chtít cokoliv
2. úřad neví, co může poskytnout a co už ne
3. úřad ví, že by poskytnout měl, ale nechce.
No a taky tu a tam dochází ke zneužití zákona, kdy občan žádá informace, které nepotřebuje, pod heslem "čím víc, tím líp", čímž se mstí úřadu za dřívější příkoří, ať již domnělé nebo skutečné.
Odpověď na uvedené otázky není jednoduchá ani jednoznačná, proto si alespoň shrneme, jak má vypadat správný postup - jak žadatele, tak poskytovatele informace. A u žadatele se omezíme na fyzickou osobu.
1. Žádat lze informaci, která existuje. Nemá smysl ptát se na názory, budoucí rozhodnutí, zkrátka požadovat informaci zvlášť vytvořit jen proto, že se na ni ptáte.
2. Žádat může kdokoliv, fyzická osoba i osoba právnická.
3. Požádat lze ústně, písemně nebo elektronicky. Ústní žádost, pokud není jednoduchá a ihned zodpověditelná, bych nedoporučovala, její obsah a vyřízení se obtížně prokazuje.
4. V žádosti musí být: komu je určena, jméno a příjmení žadatele, datum jeho narození a adresa trvalého pobytu, případně adresa pro doručování (když bydlíte jinde, než máte uvedené v občance). Žádost musí být srozumitelná a jednoznačná, nesmí být moc obecná. Jinými slovy, přesně napište, co chcete vědět.
5. Pokud bude v žádosti něco z uvedeného chybět nebo bude nesrozumitelná či nejasná, do 7 dnů vyzve úřad žadatele k doplnění.
6. Doplnit žádost žadatel musí do 30 dnů ode dne, kdy výzvu dostane, jinak tím žádost končí.
7. Když je žádost kompletní, úřad ji vyřídí
• do sedmi dnů tím, že žadateli sdělí, kde byla požadovaná informace již zveřejněna, kde ji může najít
• do 15 dnů poskytne informaci, pokud jde o velký rozsah, může lhůtu prodloužit (o prodloužení a jeho důvodech informuje žadatele)
• do 15 dnů žádost odmítne, případně může částečně vyhovět a odmítnout jen část požadované informace. Proti rozhodnutí o odmítnutí žádosti se lze odvolat, nadřízený orgán o odvolání rozhodne do 15 dnů.
8. Poskytnutou informaci úřad do 15 dnů zveřejnění i na úřední desce.
9. Úřad může požadovat úhradu nákladů na kopírování, nosič dat, na kterém jsou informace poskytnuty, nebo na poštovné. Když je vyhledávání informací mimořádně rozsáhlé, může si úřad vyčíslit náklady na práci úředníka, který informace vyhledával. Náklady je třeba uhradit před poskytnutím informace.
10. Stížnost je možné podat, když nesouhlasíte se způsobem vyřízení žádosti, když úřad v uvedených lhůtách na žádost nereaguje, když nesouhlasíte s výší úhrady. Rozhoduje nadřízený orgán do 15 dnů ode dne, kdy stížnost obdrží. Pozor! Stížnost i výše uvedené odvolání žadatel posílá orgánu, od kterého žádal informaci, ten je potom předá nadřízenému i s celým spisem.
Pořád ještě se orientujete? Tak to gratuluji! Vám ostatním držím palce a přeji pevné nervy, tohle je totiž opravdu hodně komplikovaná oblast, už proto, že zákon dává obrovský prostor pro různé výklady … A ne vždycky vítězí zdravý rozum.

práva pacienta

22. dubna 2015 v 17:51 | Helena
Víte, co jako pacienti můžete?
1. Sami si vybrat lékaře: každý by měl být registrován u praktického lékaře, zubaře a ženy navíc i u gynekologa. Ty si můžete sami vybrat, a když nejste spokojeni s jeho péčí, máte právo doktora změnit, a to jednou za 3 měsíce. Bohužel, v dnešní době se nezřídka stane, že ve svém okolí nemůžete najít např. zubaře, který by byl ochoten vás zaregistrovat, protože už má pacientů dost. Potom požádejte o pomoc svoji zdravotní pojišťovnu, která má povinnost vám zajistit patřičnou péči u někoho ze svých smluvních lékařů nebo zařízení. Pokud potřebujete specializované ošetření, které vám váš doktor nemůže poskytnout, máte právo vybrat si i příslušného specialistu.
2. Vybrat si, kde budete hospitalizováni: to je totéž, pokud jde o nemocnici nebo jiné zdravotnické zařízení.
3. S ošetřením nebo zákrokem musíte souhlasit: určitě už jste při nějaké příležitosti podepisovali tzv. poučený souhlas - lékař vám vysvětlí, co vás čeká, jaké jsou možnosti a rizika, a vy podepisujete, že všemu rozumíte a souhlasíte. Pozor - léčbu máte právo i odmítnout, souhlas není povinný, záleží jenom na vás, jak se rozhodnete. Je jen hodně málo úkonů, které mohou proběhnout bez souhlasu pacienta, většinou jde o přímé ohrožení dotyčného nebo jeho okolí.
3. Znát svůj zdravotní stav: lékař vám musí říct opravdu všechno, stejně tak osobám, které vy určíte. Zároveň můžete poskytování informací o svém zdravotním stavu komukoliv dalšímu zakázat.
4. Požádat o předepsání léku bez doplatku: alespoň u těch běžnějších onemocnění vždycky musí být lék, na který nedoplácíte. Žádat můžete i o konkrétní léčivo, se kterým máte dobré zkušenosti, jste na ně zvyklí, ale tady má lékař právo odmítnout, pokud tento konkrétní medikament nezná; potom vám předepíše lék jiný, se stejnou účinnou látkou. Doktor je odpovědný za to, co předepíše, a když nemá o některém léku dost informací, riskoval by, k tomu ho nikdo nutit nemůže. Pokud jde o recepty, neodpustím si jedno upozornění - předpis z pohotovosti platí jen 1 den, u ostatních se podívejte na dobu platnosti, obecná je 5 dní, ale taky 14, a lékař můžete stanovit termín i odlišně.
Máte otázky? Ptejte se, pokud budu vědět, ráda odpovím.
 
 

Reklama